Narození dítěte je v mnoha rodinách považováno za jeden z nejšťastnějších dnů. Jenže je velice těžké mít radost z dítěte které vzalo život lásce vašeho života. Gideonův příchod na svět nezačal zrovna nejradostněji. Jeho otec však nebyl muž, který by vinil to nevinné dítě. Věděl, že jeho milovaná žena by tam nahoře nebyla ráda, kdyby svého syna vychovával v nenávisti. A tak se Gideonovi v dětství dostalo nejen lásky, ale spoustu příběhů o jeho matce, poměrně slušnému vychování, a vzdělání v oblasti sokolnictví. 

Z dítěte se stane dospívající mladý muž. Rozlehlé zahrady panství jsou náhle malé a sokolnictví už ne tak fascinující jako kdysi. Zato dívky na žebříčku zájmů značně začaly stoupat. Ovšem Gideon si vybral za svou vyvolenou dceru pána, u nějž jeho otec celá ta léta pracoval. Alice byla jeho první láskou. Tou nevinnou, o které si myslíme že bude trvat věčně. Pak však uhodí tvrdá skutečnost a co tak krásně začalo je nuceno rychle skončit. Gideon to tehdy rozhodně tak nevnímal, ale měl velké štěstí, že to byl jeho otec, a ne její kdo na ten románek přišel. Dost možná by totiž neskončil v klášterní škole, ale pár metrů pod zemí.

Možná si jeho otec představoval že půjde v jeho šlépějích, nebo ho snad uchvátí duchovní styl života. Gideonovi však imponovalo úplně něco jiného. Jeho duše dychtila po dobrodružném životě, které si jeho dětské já vysnilo při hrách v zahradách panství kde vyrůstal. O velkých soubojích a hrdinských činech.  

Klášter vás na život vojáka příliš nepřipraví, proto se ve svých dvaceti letech Gideon rozhodl odejít do Paříže, kde si našel práci jako pomocník místního kováře. Byla to nejjednodušší cesta k získání kordu a možná to byl zásah osudu, že jeho zaměstnavatel byl v ovládání zbraní poměrně zběhlý a mladého učně v práci s nimi začal trénovat. 

Trvalo ještě tři roky, než Gideon začal mušketýrský výcvik. Iluze, které si o životě vojáka dělal se postupně rozplývali před jeho očima. Nebo možná jen dospěl. Byl ale naprosto odhodlán výcvik dokončit. Z části také proto, že vrátit se k otci by znamenalo čelit nyní provdané Alice a nekonečné práci sluhy. Ta větší část v něm, však stále věřila, že život nemusí být jen cestou ke smrti. 

Mušketýrská služba jej naučila, že může páchat dobro, jak si jako dítě vysnil. Ne vždycky. Ne tak jak si představoval. Ale je to práce, kterou si vždy přál a práce která mu dává naději, že jednou bude lepším, než je. Že jednou bude moct milovat tu, kterou si vybere a bude jí moct nabídnout život, který si zaslouží. 

Asi by lhal, kdyby řekl že ho trochu nemrzelo převelení z hlavního města Francie do města Nevers. Třeba to bude ale právě změna prostředí, která ho posune blíže k jeho snům a možná i k lásce která snad bude mít šťastnější konec než ta předchozí.