Kylian má výrazné rysy muže, kterého život unavil, ale který v sobě stále nese skrytou sílu. Má ostře řezané rysy, vysoké lícní kosti, dobře definovanou čelist a rovný, trochu delší nos, který ale perfektně doplňuje zbytek jeho obličeje a nepůsobí tak rušivě. Jeho pronikavé modré oči, ještě více zvýrazněné jeho tmavým obočím, často nesou zamyšlený, téměř melancholický výraz, odhalující břemena, která nese. V jeho vlasech se začínají objevovat první náznaky šedi. Vlasy si buď udržuje kratší, nebo trochu odrostlé a často rozcuchané, když na ně nemá čas. To samé platí i o jeho vousech, které si občas přes samou práci zapomíná holit. Proto jej lze nejčastěji zahlédnout se strništěm. V práci obvykle nosí jednoduché, ale praktické oblečení vhodné pro jeho práci lékárníka, v zemitých barvách hnědé, šedé a zelené, často s koženou zástěrou a pevnými botami. Mimo práci ho lze nejčastěji vidět v už trochu obnošených oblecích s kabátem, které jsou ale z kvalitních látek.

​

Je to muž mála slov, často zamyšlený, s ostrým intelektem, vybroušeným léty studia a praxe v léčitelství. Nese se s tichou důstojností, vědom si nebezpečí, které přináší jeho Fea původ, a odpovědností, které s ním souvisí.

Navzdory své rezervovanosti Kylian hluboce pečuje o ty kolem sebe, zejména o svého syna Juliena. Jeho práce apatykáře je pro něj více než jen zaměstnání; je to poslání. Je oddaný léčení a pomoci těm, kteří to potřebují, často jde nad rámec svých povinností, aby zajistil blaho svých pacientů.

Kylian je praktický a vynalézavý - vlastnosti získané během let správy lékárny a zvládání svých schopností. K problémům přistupuje s klidnou, analytickou myslí. Raději hledá řešení tiše než prostřednictvím konfrontace. Jeho znalosti bylinek a léků jsou rozsáhlé a často je považován za hlas rozumu v obtížných situacích.

Vzhledem k povaze svých schopností je Kylian přirozeně tajnůstkářský, dokonce i vůči těm, které má rád. Tajemství svého Cait Sídhe původu střeží velmi pečlivě, vědom si toho, že jeho odhalení by mohlo přinést nebezpečí jemu i jeho synovi. Jako Cait Sídhe má schopnost proměnit se v elegantní černou kočku s pronikavýma modrýma očima - stejnýma očima, které prozrazují jeho skutečnou podstatu i v lidské podobě. Tuto transformaci nepodstupuje lehce, často ji používá pouze tehdy, když je to nezbytné. Pod všemi svými povinnostmi touží po vnitřním klidu. Je unavený neustálým bojem mezi svou lidskou a Fae stránkou a hledá způsob, jak tyto části sebe sama smířit, i když si není jistý, jak toho dosáhnout.

Jeho největším strachem je ztráta Juliena a odhalení jeho Fae původu. Děsí ho myšlenka na smrt a Onen svět. Zvláště kvůli jeho schopnosti mu představa toho, co ho čeká po smrti, dělá velké obavy. Nesnáší psy a na ulici se jim snaží vyhnout velkým obloukem. Naopak pro toulavé kočky vždy nechává stranou nějaké zbytky.

Kylian má zvyk nadměrně se připravovat i na ty nejmenší úkoly. Často s sebou nosí nadměrné množství bylin, lektvarů a nástrojů, pro případ, že by byly potřeba. Je vášnivým sběratelem vzácných bylin a rostlin a často podniká výpravy za hledáním nových ingrediencí pro svou práci. Tento zvyk slouží jak jeho profesním potřebám, tak jeho osobnímu zájmu o botaniku. Vede si podrobné deníky o své lékárnické práci, včetně poznámek o vlastnostech bylin a úspěšných léčbách. Ačkoli Maëlys je již mnoho let pryč, Kylian stále nosí svůj snubní prsten a často se ho bezděčně dotýká nebo otáčí, když je hluboce zamyšlený nebo úzkostný.

Trpí nespavostí a často se uprostřed noci probouzí, aby pracoval na svých lektvarech nebo četl staré texty. Tento zvyk je částečně způsoben vahou jeho starostí a částečně tím, že jeho Fae povaha ho činí aktivnějším spíš během soumraku. Nemá rád zrcadla a snaží se vyhýbat tomu, aby se v nich na sebe příliš dlouho díval. Obává se totiž, že uvidí svou Fae stránku, kterou se snaží skrývat.

Kylian se narodil do dlouhé linie Cait Sídhe, přičemž tento gen se v rodině předává každou druhou generaci. Stejně tak se u nich v rodině dědí apatykářské umění. Jeho dědeček, též Cait Sídhe a zručný lékárník, mu v raných letech sloužil jako mentor a průvodce. Učil ho o jejich dvojí přirozenosti, o odpovědnosti, kterou jejich schopnosti nesou, a o tajemství lékárnického řemesla. Jeho otec, ačkoliv člověk, byl ve vesnici váženým lékárníkem a jeho matka, také lidská, byla jemnou a starostlivou osobou. Vychovali ho s hlubokým pochopením jak lidského, tak Fae světa. 

Jako dítě byl fascinován tajemnými schopnostmi, které jeho dědeček vlastnil a dychtivě vstřebával veškeré znalosti, které mu byly předány. Odpovědnosti spojené s jeho původem na něj však doléhaly už od útlého věku. Dvojí podstata jeho existence - ani plně člověk, ani plně Fae - mu často přinášela pocit izolace, jako by byl stále na okraji obou světů.

Během dospívání se začal více potýkat s temnějšími aspekty své Cait Sídhe povahy. Jeho schopnost proměnit se v kočku a jeho možné spojení s duší nedávno zesnulého, se pro něj stalo jak zdrojem síly, tak i břemenem. Jeho dědeček ho učil tyto schopnosti používat moudře, ale Kylian byl někdy v pokušení zkoumat jejich meze, což vedlo k několika neuváženým blízkým střetům s Oním světem, kdy ho museli například křísit po pádu ze střechy. V této době mu dědeček také odhalil celý rozsah rodinného dědictví a důležitost udržet jejich Fae původ v tajnosti před lidskou komunitou.

V rané dospělosti převzal rodinnou lékárnu poté, co jeho otec zemřel. Rychle se ve městě stal váženým léčitelem, známým svou znalostí bylin a lektvarů. Brzy na to poznal a oženil se s místní ženou jménem Maëlys Roux, kterou hluboce miloval, a žili spolu relativně poklidný život. O své pravé povaze jí ale nikdy nic neřekl, protože se obával důsledků odhalení pravdy. Jeho štěstí však mělo krátké trvání. Během porodu jeho žena tragicky zemřela, což ho zanechalo zlomeného s jejich novorozeným synem, kterému dal jméno Julien.

Smrt jeho ženy znamenala zlom v jeho životě. Přemožen zármutkem a vinou se plně ponořil do své práce lékárníka, nacházeje útěchu v rutině míchání lektvarů a ošetřování nemocných. Bolest z jeho ztráty však nikdy zcela nevyprchala. Během let se stal stále izolovanějším, jak vlastní volbou, tak okolnostmi. Odpovědnosti jakožto svobodného otce a Cait Sídhe na něj silně doléhaly. Bojoval s vědomím, že jednoho dne bude muset svému synovi odhalit pravdu o jejich dědictví, a s tím i nebezpečí a břemena, která s tím přicházejí.

Po nějakém čase začal docházet do těch nejchudších částí města, kde se bez nároku na výdělek staral o lidi, kteří si nemohli dovolit lékařskou pomoc. Naneštěstí se mu tím podařilo upoutat pozornost Pavouka, který vylezl ze své pavučiny až do Kylianovi lékárny, kde mu dal jednoduchou nabídku. Buď se bude starat o jeho drahou Banshee nebo mu zabije syna. Volba byla vcelku jednoduchá, proto ho lze vcelku pravidelně vidět v Pavučině právě v její přítomnosti.

Nyní, ve svých čtyřiačtyřiceti letech, je mužem, kterého život a důsledky jeho rozhodnutí unavily. Jeho práce lékárníka, kdysi zdroj hrdosti a účelu, se stala každodenním bojem. Stále věrně slouží svým zákazníkům, ale v jeho nitru přetrvává pocit odcizení, jako by už jen mechanicky vykonával své povinnosti. Tíha minulých chyb a neúprosně plynoucí čas v něm zanechaly hlubokou únavu a pocit, že život si vzal víc, než dal. Jediným světlem v jeho životě je jeho malý syn, který je nyní dost starý na to, aby začal klást otázky ohledně rodinné historie. Julienova zvědavost a nevinnost jsou pro něj jak útěchou, tak zdrojem úzkosti, protože ví, že se blíží den, kdy bude muset odhalit pravdu o jejich rodové linii. Bojí se, že by jeho syn mohl být vtažen do stejných bojů s vlastní identitou, které pronásledují jeho, ale zároveň doufá, že chlapcova budoucnost přinese více radosti, než byla ta jeho vlastní.

Cait Sídhe

Zvířecí podoba (automatická schopnost)

• Po létech cviku se dokáže proměňovat snadno při základním soustředění. Jeho přeměna je rychlá a nebývá moc dezorientován prostředím ani změnou výšky, počtu nohou a odlišným druhem vidění. Může mít horší problém udržet rovnováhu, pokud se pohybuje ve výškách nebo úzkých prostorách. Když se blíží termín pro zpětnou přeměnu, začíná jeho tělo protestovat a má tendence vykopávat zadníma nohama, jako by se snažil ze sebe něco shodit. Po přeměně zpět bývá ospalý a trochu nevrlý.

​

Pozření duše

• Může ukrást pouze jednu duši každý rok a to v čase od zimního slunovratu, kdy se Smrt prochází jako člověk mezi lidmi. Duše mu vydrží vždy pouze daný rok, pokud ji nespotřebuje na svůj život. Jakmile se duše zesnulého smění za jeho život, vnímal by pozůstatky emocí a vzpomínek, přebírá i některé zlozvyky nebo zájmy. Po výměně, na kterou má nárok, tato schopnost zmizí.

??? postů