Samuel de Champagne
Nižší šlechta
titul Hrabě
Opusťte mi,
vím, jsem vulgární muž,
ale ujišťuje vás
že má hudba taková není.
Šlechta
(Comte)
VĚK
34 let
RASA
Fae (Daoine Sídhe)
RODINA
† Gérard de Champagne - otec
Samuel s ním nikdy neměl dobrý vztah, ale byl jediným, který ho učil využít svých schopností. Když otec zemřel, on nesmutnil, neveselil se, zkrátka tuto událost přešel.
† Artemisía de Champagne - matka
Kvůli nekonečné nevěře a hazardu svého muže a ztráty druhorozeného syna se stáhla do sebe a také do alkoholu, který jí často dělal příjemnější společnost než kdokoliv jiný a po pár letech se jí podařilo upít k smrti.
† Éric de Champagne - bratr
Jestli měl kohokoliv z rodiny rád, byl to jen jeho bratr, který se nedožil ani svých desátých narozenin, kvůli nešťastné nehodě, která Samuela poznamenala na dlouhé roky a stále na ní nezapomněl.
Na venek muž, který miluje společnost a je společností milován. Vevnitř muž, jenž neví, co chce a utápí se v alkoholovém moku a minulosti která ho denně sžírá a ubírá mu na spánku.
Tmavě hnědé vlasy, které za většího šera působily černě měl vždy, když byl střízlivý a při vědomí, sčesané dozadu, a své vousy si někdy nechal z jemného strniště prorůst do krátkých hranatých vousů které se zatáčely lehce nad popraskanými rty, ale nikdy se nespojili účelně v knír. Jeho zeleno-hnědé oči v sobě mívají cosi, co šeptá vášní a uměním. Když je v lihu, nepůsobí jeho kukadla jinak než zoufale a prázdně.
Stavba jeho těla není nic, za co by se měl stydět, právě naopak. Už od mala byl statným chlapcem, který byl schopen i obyčejným lukem skolit divou zvěř. Luk už sice vyměnil za kuš, ale stále, i přes jeho hanby hodný životní styl, si postavu drží více než velmi přitažlivou. Široká ramena, silné paže, záda a hrudník s břichem mu nejspíše byly dány z většiny dědičně a jizvami na rukou byl také obdarován od jeho předka. I přes to, jakým tělem se smí pyšnit, v sobě udržuje neuvěřitelnou jemnost, kterou probouzí vždy, když uchopí smyčec a své violoncello na které hraje tělem, ale především svým utrápeným srdcem.
Ve společnosti působí a vyzařuje radost s pozitivitou, laskavost s vřelostí, vášeň s naivitou a touhu s pohrdáním. Leč ti, kteří s ním tráví každý den moc dobře znají tu masku, kterou si nasazuje a která mu jako jediná dává naději, v už tak po krk topícím se jezeře. Dlouho skrýval svůj strach z absolutní samoty a zapomnění, z černých myšlenek a temných sil. Obavy z toho že ho stále někdo sleduje a hlasy, které mu tiše šeptaly úmysly samotného pána pekel, mu přidaly o několik vrásek navíc, než by si muž v jeho letech zasloužil.
Když se Samuel narodil, jeho rod prosperoval. Víno na vinicích se rodilo a vytvářelo révu hodící se pro královský trůn a vysoce postavenou šlechtu či dvořanstvo. On sám tomu příliš nerozuměl a v tom věku ani rozumět nechtěl. Bavil ho život v adrenalinu a nekonečném dobrodružství, což se častokrát setkávalo s nekladnými reakcemi jeho okolí, rodičů především. Tresty za jeho skotačení nebyly nijak drastické, alespoň z počátku ne. Několikrát dostal páskem přes zápěstí a byl zamknut ve svém vlastním pokoji, to bylo vše. Už jako malý ovládal umění hudby a jeho kouzla. Obdivoval veškeré herce, muzikanty, i ty potulné, se kterými si tolikrát přál utéct a toulat se s nimi po světě. K tomu však nikdy nedošlo, zvláště ne po havárii, která se v jeho rodu stala poté, co dovršil patnáctý rok života.
Jeho mladší bratr, Éric, leč byl druhorozený, byl miláček matky i otce. Dítě, které nedělá žádné problémy, poslouchá příkazy, poslušně se učí a naslouchá rad které jsou mu dávány. Přesný opak Samuela, který si ho za to rád dobíral. Že prý byl mazáneček, tak mu rád říkával, ač mu záviděl přízeň a lásku svých rodičů. Když byli sami, měl na něj větší vliv a Érica doučoval šermovat, střílet či jezdit na koni jako správný milovaný bratr. Lov, který společně podnikly jako předčasnou oslavu desátých narozenin se stal oběma osudový. Při vyhlédnutí laně, která stála pyšně a vznešeně nedaleko od nich, začali se hádat, kdo z nich jí skolí. Samuel nechtěl bratrovi vypůjčit svou kuši a ze slovní potyčky se rázem stal souboj v přetahované, kdy si sám Éric zabral za spoušť, když byla základka šípu natočená přímo na něj a prostřelil si díky této nešťastné nehodě hrdlo.
Byl to zvrat, který měl dopad spousty dalších let a na Samuela až doteď. Matka propadla alkoholu, otec hazardu a lhostejnosti. On propadl úzkosti, výčitkám a také bludům které vídával a slýchával častěji a častěji. Snažil se tlumit to co se mu dělo v hlavě jakoukoliv společností a věčně zaneprázdněnou myslí, což se mu i po smrti obou rodičů dařilo. I když si nenašel drahou polovičku, žil bohémským způsobem ale také mecenášským. Vždy když slyšel o příchodu putujících umělců, zval je na svůj dvůr s otevřenou náručí. I dívky rád vítal do svého klína, zvláště v opojení alkoholového nektaru či drog. Nedělo se tomu však tak často. Potřeboval je spíše jako múzu k tomu, aby si mohl vypsat své srdce do not na papír. Čas mu protékal mezi prsty a brzy začal ztrácet pojem o tom jak vše rychle letí…
Daoine Sídhe
Rovnováha krve (automatická schopnost)
-
Otec ho učil, vycítit a pochopit co znamená to náhlé sevření hrudníku při setkaní s osobou která má nemocnou krev. Nikdy se nepokoušel do této schopnosti zabředávat víc, než jak mu bylo řečeno. Stačilo mu vědět to, že když něco podobného ucítí, ochutnávka krve dané bytosti nestojí za ten risk
Nahlédnutí do vzpomínek
-
I s touto schopností byl naučen zacházet od toho, od kterého podědil. Ale samotné nahlédnutí si za roky zdokonalil k perfektnosti. Ochutnáváním denně své vlastní krve a vracení se stále do vlastních vzpomínek mu napomohlo se alespoň občas trefit do těch, které chtěl vidět nejvíce, těch s bratrem. Tím si prohluboval svůj utápěný žal a klamné zjevy které se okolo něj jako duchové objevovali a znovu mizeli.
??? postů
???
??? postů
???
??? postů
???
??? postů
???
??? postů
???