BYTOSTI | The Nevers Rpg

Pohádkové postavy, bytosti z bájí a mýtů, z legend a příběhů vyprávěných stařešinami. Kouzla, čáry, magie... a pravda.

Už od prvních civilizací je jasné, že se mezi lidmi procházejí ti, kteří nejsou tak úplně obyčejní. Obdarovaní, nadpřirození, mocní... bohové - různá jména, různý původ,

a přece je zná takřka každý v různých koutech Evropy. Bytosti, k nimž se pohané modlili, nyní balancují na pokraji vyhubení.

Plameny očistného ohně jim ztěžují krok, neboť inkvizice a katolíci se jich touží zbavit za každou cenu.

Dříve magické, mocné bytosti, uctívaní bohové, kteří jedním máchnutím ruky smazali z povrchu zemského celé civilizace. Lidé jim přinášeli oběti, uctívali je v monumentálních chrámech, bojovali v jejich jménu za své země. Postupem času se lidská rasa vůči nim obrátila zády než jim s příchodem křesťanství vyhlásila válku a rozhodla se je smést z povrchu zemského. Začali se ukrývat, naučili se splynout s lidmi a nakonec se s nimi rozhodli křížit. Jejich moc generacemi skrývání a křížení s lidskou rasou zeslábla, přesto se pohybují mezi smrtelníky, obdařeni špetkou kouzelné moci. Špetkou magie po předcích. Ne všem se podařilo přežít a předat své dary potomkům. Někteří byli vyhlazeni, stali se pouhou vzpomínkou vyprávěnou dětem před spaním jako připomínka toho, co se mezi lidmi pohybuje za příšery. Nestvůry. Hrůzy, které ovládají lidskou mysl hlasem nebo pouhým dotekem. Teď jen čekají na svou příležitost.

Schopnosti Fae se začínají projevovat v období dospívání nebo při velké emoční ztrátě. U dívek to bývá s ohledem na měsíční cyklus přibližně do roka od jeho započetí, kdy se projeví automatická schopnost, u chlapců kolem šestnáctého až sedmnáctého roku života. Většina z nich na své schopnosti doplácí. Mezi sebou se vzájemně nemohou množit. Pokud přeci jen dojde k početí, dochází k samovolnému potratu a nebo k narození mrtvého, silně zdeformovaného dítěte jakožto varování Osudu, ať si nezahrávají se svými dary. Fae se mohou množit pouze s lidmi. Fae geny ve většině případů přeskakují generaci, někdy se však může stát, že jsou tři generace za sebou Fae a další generace je čistě lidská. Může se narodit i jeden Fae mezi dalšími sourozenci lidského původu. Také se nedožívají vyššího věku než lidé, mnozí mohou dokonce zemřít dřív než je průměrný lidský věk. Žádní staletí žijící Fae se mezi nimi nevyskytují.

HRATELNÉ

POHLAVÍ || JAKÉKOLIV

ČETNOST || BĚŽNÁ

SPŘÍZNĚNOST || OSUD

Lidé tu jsou od nepaměti stejně jako Fae. V jejich krvi vládne touha obsadit první místo v potravním řetězci, stát na samotném vrcholu pomyslné pyramidy. Není divu, že během válek a křižáckých tažení, které jen málokdy měly něco společného s dobýváním nového území, se snažili zbavit všech bytostí, které dříve uctívali. Později je začali považovat za problém, překážku v podmanění si světa. Bohužel se jim skutečně podařilo většinu z nich vymýtit a tak některé poddruhy Fae, které existovaly, se staly vzpomínkou a zůstaly pouze ve vyprávěních jako střípky dob, kdy se k nim lidé modlili stejně jako se v současné době modlí k Věčným.

Disponují nejrůznějšími základními schopnostmi, ať už se jedná o řemeslný um, ovládání různých druhů zbraní, chovu zvířat, jízdě na koni, či jakýmkoliv dalším tvůrčím dovednostem. Nemají však žádné zvláštní magické dovednosti, přestože se u několika z nich dá najít cit k empatii, zvýšené vnímání k magii nebo schopnost prohlédnout iluze, nic z toho nestojí za zmínku.

Člověk

POHLAVÍ || JAKÉKOLIV

ČETNOST || BĚŽNÁ

SPŘÍZNĚNOST || TOUHA

Říká se, že Touha se velmi ráda plete do záležitostí svých sourozenců a smrtelníků. Intrikuje s okázalostí šachového mistra, podvádí, klame. Cait Sidhe nebo-li kočičí měňavci jsou jejím výtvorem, dětmi, které vypustila do světa, coby pokračovatele svého díla. Malí špehové, neslyšní, neviditelní, procházející samotnými stíny, v nichž se ztrácí a zase objevují. Nositelé smůly, poslové špatných zpráv a smrti. Odkud asi vznikla pověrčivost, že je mít se potřeba na pozoru před černými kočkami?

Přirozeně je táhne moc, šťavnaté drby a příležitost obrátit krásu v trosky a prach. Co jim z dávných dob zůstalo a čeho se nemohou zbavit, je nesnášenlivost vůči říkadlům a hádankám. Neumí si s nimi poradit, rozptylují je, dokonce je až iritují a mohou v nich vyvolat zbytečnou agresi. Jedná se o pozůstatky tradiční ochrany před pozřením duše u čerstvě zesnulých lidí. Také nemají v oblibě zvuk kostelních zvonů. Pokud dostanou na krk přívěsek v podobě rolničky, nemohou si ho sundat, magie jim v tom brání.

Cait Sidhe

SCHOPNOSTI

(v základu jedna automatická, k výběru maximálně jedna volitelná)

Zvířecí podoba (automatická schopnost) - stejně jako jiným měničům, kteří už byli vyhubeni, ani jim přeměna není cizí. Je pomalejší, připomíná protahování svalů a není extra bolestivá, jak by se při přeskupování kostí dalo čekat. V první chvíli se může dostavit lehká dezorientace, malátnost a mnohdy i dočasné bezvědomí než si přivykne na čtyři tlapky a jiné vnímání perspektivy. Ve své kočičí podobě mohou setrvat maximálně tři hodiny denně a mohou se přeměnit ve stinných místech, kam nedosáhnou paprsky slunce. Pokud nedokáží vyhledat takové místo na zpětnou přeměnu, zůstávají uvězněni ve své kočičí podobě a zůstává pouze na Touze, zda jim poskytne šanci na přeměnu zpět o nejbližším novu a nebo je nechá trpět za jejich lehkomyslnost navždy.

Porozumění Cait Sidhe - ve své lidské podobě dokáže Cait Sidhe rozumět dalším kočičím měňavcům, pokud jsou aktuálně ve své zvířecí formě.

Pozření duše - slabý pozůstatek z dob, kdy se pyšnily devíti životy. Mohly ukrást duši člověka dříve, než si ji nárokovali bohové, tím, že před pohřbem přešli přes mrtvolu. Tím si obnovovaly životy a pokud se jim podařilo zemřít, ukradená duše jim pomohla se probudit k životu. V současnosti je schopnost limitovaná pouze na jednu pozřenou duši a buď musí po ní přejít ve své kočičí podobě a nebo si ji ukrást polibkem od zesnulého, kterému se nedostalo posledního pomazání. Pasivně jsou schopny vycítit blízkost Smrti ale už neumí identifikovat, koho konkrétně si odvede, pokud člověk viditelně neumírá.

Stínohra - Cait Sidhe jsou odjakživa spojovány se stíny a s jejich ovládáním. Přestože již nedokáží tvořit monumentální výjevy nebo je zhmotnit, aby jejich prostřednictvím někoho zabili, trocha umu jim stále zůstala. Přirozeně k sobě lákají stíny a dokážou se do nich zahalit, ztratit se v nich nebo se částečně prostřednictvím nich maskovat. Pohybují se v nich rychleji, takže se zdá, že se mezi nimi přemisťují. Se soustředěním mohou stíny natahovat, tvarovat je ale to se ukazuje jako vyčerpávající schopnost podobně jako zahalení člověka do stínů tak, že ho stíny připraví o zrak a dezorientují ho.

Posílená obratnost - přestože o svých pověstných devět kočičích životů už dávno přišly, shazovat ze střechy se je nevyplácí. Ať už v lidské podobě nebo v té kočičí, v devadesáti procentech dopadnou tak, že si nijak zvlášť neublíží - odřeniny se do součtu nepočítají. Mají větší šanci se dostat do stísněných prostor než obyčejní lidé a pokud by došlo na útěk, pobíhání po střechách nebo skákání z oken druhého patra je pro ně stejně přirozené jako dýchání vzduchu. Tato schopnost se jim současně hodí i během boje, kdy se šikovně dovedou vyhýbat útokům.

Posílený zrak - v lidské i zvířecí podobě mají zesílenou schopnosti vidění, hlavně ve tmě. Dokážou prohlédnout i slabé iluze nebo vidět slabou auru, která jim může pomoci rozpoznat úmysly toho druhého. Ne vždy se mohou spolehnout na tuto schopnost, objevuje se zřídkakdy.

POHLAVÍ || JAKÉKOLIV

ČETNOST || OHROŽENÁ

SPŘÍZNĚNOST || ZOUFALSTVÍ

Jeden z mála původních magických rodů, který nebyl zcela vyhuben. Vděčí za to zejména své krvavé magii, která je do jisté míry ochraňuje a do vínku jim byla dle legend dána po spáchání první vraždy po vzniku světa. Eria, vůbec první Daoine Sidhe, byla Věčnými pověřena nalezením a potrestáním jejího pachatele a za svůj úspěch jí a jejímu rodu byla schopnost manipulovat s krví a získávat z ní informace ponechána.

Mnoho z Daoine Sidhe v minulosti tento dar využívalo k vlastnímu prospěchu, udržení nebo získání moci a díky tomu nebyly a stále nejsou příliš populární. Je však nemožné upřít jim jejich mnohostrannost. Proto bývalo poměrně běžné najít je ve službách (nebo i řadách) šlechtických rodů nejprve Irska, Skotska a Anglie, později i celé Evropy. V dnešní době je Daoine Sidhe prakticky nemožné najít, pokud se sami dobrovolně nebo vlastní chybou neodhalí a stále více se přibližují naprostému vyhubení.

Daoine Sidhe

SCHOPNOSTI

(v základu jedna automatická, k výběru maximálně jedna volitelná)

Rovnováha krve (automatická schopnost) - neustále fungující pasivní "radar" schopný rozeznat, zda jsou bytosti v blízkém okolí zdravé. Nedokáže určit jejich rasu ani druh nebo příčinu nemoci (pokud nemá příslušné vzdělání), jde o přirozený obranný mechanismus určený k obraně před konzumací nemocné krve.

Nahlédnutí do vzpomínek - ochutnáním krve člověka nebo jiné nadpřirozené rasy se mohou ponořit do převážně krátce trvajících živých snů, ve kterých vidí vzpomínky dotyčného jeho vlastníma očima. K aktivaci schopnosti stačí několik kapek krve, vzpomínka která je vyvolána je však zcela náhodná (intenzivnější prožitky mají přednost). Nejzkušenější Daoine Sidhe v současnosti dokáží tuto schopnost využít i několikrát za den.
Poslední okamžiky - opět jde o schopnost aktivovanou ochutnáním krve, tentokrát nedávno zemřelého (maximálně jeden den). Daoine Sidhe může vidět nebo i prožít poslední okamžiky zemřelého, slyšet jeho myšlenky a cítit emoce. Následky takového prožitku si na sobě může nést i několik dní.

Krvavé pouto - schopnost k sobě připoutat jednu až dvě žijící osoby. Toto pouto je vytvářeno krátkým rituálem, o kterém připoutaní nemusí vědět. Umožňuje Daoine Sidhe sledovat, kde se pohybují (čím blíže jsou, tím s větší přesností) a sdílet s nimi zranění nebo naopak uzdravování. Jde o nejnebezpečnější schopnosti Daoine Sidhe a pokud není pouto včas přerušeno, může díky němu smrtí připoutané osoby zemřít.

Pravdozření - pokud má Daoine Sidhe při rozhovoru s někým dalším možnost vidět jejich krev, dokáže určit, zda dotyčný říká pravdu. K pravdozření stačí malé množství krve, je však nutné aby byla čerstvá a nevzdálila se od svého majitele dále, než na deset kroků.

Travičské umění - díky svému spříznění s krví se dokáží Daoine Sidhe s lehkostí učit i vytvářet jedy. V porovnání s jedy vytvořenými lidmi jsou hůře detekovatelné, komplexnější a často i zákeřnější ve způsobu, jakým účinkují.

POHLAVÍ || ŽENSKÉ

ČETNOST || VZÁCNÁ

SPŘÍZNĚNOST || SMRT

Fylgjur, "průvodkyně" nebo "následnice", jsou dle severského náboženství založeného na svébytném pochopení Věčných ženy, které dokáží oddělit část své podstaty a přenést ji do podoby zvířete. V této podobě se mohou v noci pohybovat v lidském i duchovním světě, navštěvovat své přátele i nepřátele. Původní Fylgjur dříve dokázaly mít těchto podob hned několik, uzpůsobených na nejrůznější situace do kterých se Fylgja mohla při svých toulkách dostat. To se časem změnilo a nyní jsou schopny ovládnout pouze jednu, maximálně dvě podoby.

První Fylgjur dle legend vznikly spolu s prvními kmeny osídlujícími divoký sever. Ženy, které se pro blaho rodu blízce přiklonily k náboženství, zejména modlitbám ke Smrti a úctě k dalším Valkýrám, byly odměněny schopnostmi prvních “průvodkyň”. Ty posléze předávaly všem dalším ženám ve své rodové linii.

Fylgja

SCHOPNOSTI

(v základu jedna automatická, k výběru maximálně jedna volitelná - další schopnost nebo další přeměna)

Zvířecí podoba (automatická schopnost) - během noci (spánku) se Fylgja dokáže vtělit do podoby zvířete, které se zjeví u jejího lůžka. Po dobu této změny je lidská podoba Fylgjy zranitelná, z tranzu je těžké se pro ni vzbudit. Zvířecí podoba není zranitelná běžnými zbraněmi, účinkuje na ni však magie. Fylgja nemá možnost svou zvířecí podobu volně měnit z jednoho zvířete na druhé, nejprve se musí vzbudit, aby tak mohla udělat. Každé zvířat vyniká v některé oblasti (to však neznamená, že nedokáže nic jiného než je jmenované).
- vlk - stopování, útok, obrana, značení území
- kočka - špehování, nositel zpráv, průzkumník
- havran - nahlížení do duchovního světa, komunikace s mrtvými (ne svým rodem)
- medvěd - obrana, útok, vidění magické aury
- had - špehování, hledání alchymistických zdrojů, útok

Porozumění Fylgjur - ve své lidské podobě dokáže Fylgja rozumět dalším Fylgjur, které jsou aktuálně ve své zvířecí formě.
Komunikace s předky - ve své lidské podobě Fylgja dokáže připravit rituál, během něhož dokáže komunikovat s předchozími Fylgjur svého rodu. Zjevuje se vždy jen jedna konkrétně přivolaná, v její nejčastější zvířecí podobě a setrvává tak dlouho, jak dlouho praktikující Fylgja dokáže rituální kruh udržet (zpravidla několik minut až půl hodiny). Jednotlivé rituály se u různých rodin liší, každý z nich však využívá kruh, čtyři svíce ve světových stranách a rostlinu typickou pro daný rod. Vyvolaná Fylgjur jsou schopné zodpovědět nejvíce tři položené otázky, většinou tak však činí v hádankách.

Hojení na zvířatech/zvířat - pokud Fylgja ve své zvířecí podobě potká zvíře stejného druhu, má možnost mu předat něco z vlastní energie a tím jej uzdravit nebo mu naopak energii ukrást a tím zhojit sebe. Na tuto praktiku však mnoho původních rodin hledělo s nelibostí a v některých obdobích historie byla dokonce trestána. Výměna energie většinou probíhá kousnutím a nedokáže uzdravit nemoci; někteří však věří, že dokáže zpomalit jejich průběh.
Odolnost vůči přírodním jedům - díky svému spojení s hady jsou všechny Fylgjur odolné na přírodní jedy živočišného původu. Tato odolnost se snižuje do podoby mírné tolerance v případě rostlinných toxinů (díky spojení s medvědem)

Posílení jednoho ze smyslů - Fylgjur se rodí s jediným mírně smyslem silnějším, než je u lidí běžné. Většinou je tento smysl přímým odrazem zvířecí podoby, do které se dokáže proměnit jako první a ve které se bude cítit nejlépe.

POHLAVÍ || JAKÉKOLIV

ČETNOST || VZÁCNÁ

SPŘÍZNĚNOST || RADOST

Podle dochovaných legend pochází Leshii z jihu Evropy, kde na svět přišli společně s prvními olivovníky. Jde o rasu blízce spjatou s přírodou a i když během staletí někteří z nich začali dávat přednost jiným stromům (vždy však takovým, které nesou plody), po celou dobu jejich existence v nich zůstává hluboce zakořeněná nedůvěra ke komukoli, kdo se k přírodě chová s neúctou.

Nevýhodou tohoto spojenectví, propůjčujícím Leshii jejich magii je způsob, kterým si po uplynutí určitého času příroda bere zpět, co si od ní každý Leshii ve formě provedených kouzel vzal. Čím více své moci využívá, tím více ztrácí na své lidskosti. Nejprve postupně přichází o svou podobu; na kůži se mu začne objevovat našedlá vyrážka podobná šupinám nebo přesněji, kůře stromů. Tu někteří Leshii bolestivě a zdlouhavě odřezávají. Pokud Leshii v tomto stavu neomezí využívání magie, hrozí mu, že na místě zakoření nebo se dokonce zcela změní ve strom, se kterým je spřízněn.

Leshii

SCHOPNOSTI

(v základu jedna automatická, k výběru maximálně jedna volitelná)

Magické ovoce (automatická schopnost) - strom, se kterým je Leshii spřízněn jednou za rok nese magické ovoce (čím je starší, tím více kusů). Pokud tento plod zkonzumuje Leshii, zbaví se některých negativních účinků využívání své magie. Pokud jej sní člověk, na 24 hodin upadá do stavu podobného smrti. V případě, že ovoce zkonzumuje jiná z nadpřirozených ras, bude za svou chamtivost potrestána ohraničeným výskytem dřevitých šupin, podobných těm, které se objevují na Leshii. Inkvizice proto po těchto stromech stále pátrá, aby jejich ovoce využívala při svých soudech.

Ovládání rostlin - díky svému spojení s přírodou jsou schopni do jisté míry ovlivňovat růst rostlin. Nemohou nechat vyklíčit nebo vyrůst rostlinu z ničeho, vždy se musí na místě nacházet semínko, kterému vdechnou část sil. Jsou schopni kontrolovat zakořenění, růst, květenství i samotné plody, stejně tak automaticky dokáží poznat, zda jsou rostliny jedovaté či nikoliv. Za to si od nich vybírá největší daň a časté používání vede k jejich fyzické změně.

Ovládání teploty - Leshii dokáže sám sobě, někomu dalšímu nebo na malém prostoru snížit teplotu, ti nejsilnější pak opravdu výrazně. Jde o pozůstatek obranného mechanismu, při kterém jejich předci dokázali hasit ohně a lesní požáry.

Čtení počasí - stejně jako některá zvířata dokáží vycítit změny počasí a příchod bouřek, Leshii vnímá změny také. Připomíná to lehké ševelení ve vzduchu, hlas, kterému rozumí jen on sám, který slyší jen on sám. Jsou až magicky přitahováni deštěm a pomáhá jim regenerovat sílu, částečně zmírňuje účinky nadměrného používání schopností a po fyzické stránce jim ulevuje od bolesti. Na druhou stranu zde hrozí riziko zásahu blesku, protože stejně jako stromy, podstata Leshii je magneticky táhne. Několikrát do roka se tak po větších bouřkách objeví s popáleninami, pokud se rovnou nenajde zuhelnatělé tělo bleskem usmrceného Leshii.

Ochranný kruh - hranice ze specifického druhu keře slouží Leshii jako včasné varování. Díky svému spojení s přírodou ho na vzdálenost několika kilometrů mohou zmíněné rostliny schopností podobné telepatii varovat před tím, že jimi právě prošel konkrétní člověk nebo zvíře. Varování je možné připravit maximálně na tři bytosti zároveň a je k tomu třeba znát jejich podobu.

Zvýšená síla - někteří Leshii, zejména ti spjatí s odolnými druhy stromů, disponují větší silou než běžný člověk. Ta se neprojevuje při zvedání břemen, je ale patrná při tahu, tlaku a pokusu Leshii vyvést z rovnováhy nebo shodit na zem.

POHLAVÍ || JAKÉKOLIV

ČETNOST || VZÁCNÁ

SPŘÍZNĚNOST || OSUD

Ve folkóru se pohybují už nějaký ten čas, točí se kolem nich spousta bájí a pověstí. Rádi si zahrávají s lidským osudem, pokoušejí jejich (ne)štěstí, plní jim přání za nějakou tu službičku. Vlastně nejsou vůbec hodní a nápomocní, jak se může na první pohled zdát, naopak se jedná o pěkné vydřiduchy, uličníky, všeználky, rarášky. Luca Sidhe jsou pěkně vychytralá sebranka, inteligentní a úlisná, která umí slovíčka překroutit přesně tak, aby pokaždé vyšli jako vítězové. Ne nadarmo se jim říká "bohové podvodu", což na ně sedí. Většinou je lze nalézt při hazardních hrách, kdy rádi sázejí a pohrávají si se štěstěnou, aby jim bylo dopřáno vítězství.

Jejich počet, už tak nízký, byl ztenčen na základě honů pořádaných církví. Na jejich hlavu byla vypsána nemalá odměna a lidé se mohli přetrhnout, aby nějakého chytili. Luca Sidhe jsou lišky mazané ale i k nim se štěstí někdy obrátí zády. V poslední době jsou hlavně využívaní církví pro své schopnosti, pomocí nich jsou chytáni další Fae, za což zůstávají poslední z jejich druhu naživu.

Luca Sidhe

SCHOPNOSTI

(v základu jedna automatická, k výběru maximálně jedna volitelná)

Rovnováha (ne)štěstí - (automatická schopnost) - jejich úkolem bylo udržování hranice mezi dobrem a zlem ve smyslu štěstí versus neštěstí. Kde berou, tam musí dávat. Mohou obdarovat lidi kouskem štěstí, někomu jinému ho naopak musí sebrat. Sami se jím živí, pokud si vezmou z člověka moc, automaticky se schopnost obrací proti nim a postihuje je jedno neštěstí za druhým. Štěstí i neštěstí přebírají dotekem, berou jejich oku viditelnou auru, kterou mohou ochutnat. Právě tak se dozví, jestli má člověk v životě štěstí a nebo ne. Většinou jim chutnají oba extrémy, proto jsou pro ně hazardní hry nejatraktivnějším místem, kde se mohou dosyta nakrmit a pohrát si s lidskými osudy.

Závazná dohoda - pokud si někdo potřese rukou s Luca Sidhe, ať už úmyslně nebo ne, vytvoří tím závaznou dohodu (něco jako neporušitelný slib) a člověk se zavazuje splnit pro něj laskavost. Pokud se snaží vycouvat, ocitne se v iluzi, kdy se před ním Luca Sidhe dokola objevuje a nedovoluje mu odejít, dokud se nerozhodne závazek splnit. Pokud ho splní, obvykle ho podaruje trochou štěstí a následky za to nese sám. Zavázaného může zprostit dohody, nicméně to nedělají rádi a mnohem radši si vychutnávají, jak se s jejich schopností snaží lidé popasovat. Tuto schopnost často využívá církev k dopadení ostatních Fae, bohužel k jejich neštěstí ti, kdo se zavázali dohodou, nesmějí lhát nebo podvádět, jinak jsou trestáni Osudem a řádnou dávkou neštěstí.

Iluze - schopnost po dobu soustředění, nejdéle však jednu hodinu, udržet menší iluzi. V dnešních dobách je nejčastěji využívána při podvodech s penězi a šperky, krátkodobou změnu části vzhledu (barvy očí nebo vlasů) a pro pouťové triky.

Psychometrie - pomocí držení věci vlastněné tím, komu chtějí nahlédnout do života, jsou schopni cítit nejrůznější emoce spojené s daným předmětem, ale také záblesky minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Tato schopnost je velmi nepřesná, protože může zobrazovat neurčité střípky, které se těžko identifikují a navíc se může jednat i o možnost, ke které nedošlo nebo do budoucna nedojde. V některých případech jsou schopni lokalizovat danou osobu, pokud není odolná vůči magii a iluzím, případně zrovna nepobývá ve zvířecím těle.

Polidštění - mezi jeho nejspíš nezajímavější schopnosti patří možnost dočasně odebrat Fae jejich schopnost. Nikdy to nesmí udělat sám bez jejich souhlasu, pokud se zrovna neslaví La Shoshain, kdy jako jediný z Fae může tuto schopnost použít, aby ho mohli oslavit tradičně podle pravidel. Schopnosti může odebrat pouze jedné Fae a to vždy do dalších oslav slunce. Toto odebrání trvá během dopoledne do odbití pravého poledne, v odpoledních hodinách do západu slunce, nebo od soumraku do úsvitu. Někteří Fae se při raziích z řad inkvizice snaží najít Luca Sidhe s touto schopností, aby nebyli upáleni.

Záblesk osudu (pasivní schopnost) - jedná se nejspíš o nejméně oblíbenou schopnost, kterou nemají Luca Sidhe rádi a pokud ji dostanou do vínku, snaží se ji ze všech sil potlačit. Při kontaktu s lidmi se někdy můžou stát svědky jejich obrovských ztrát ale hlavně nešťastných konců. Pokud se někoho dotknou a záblesk se projeví, jsou nuceni o půlnoci prožít vše z první osoby, co dotyčný prožil nebo ho naopak čeká a to včetně fyzické bolesti.

POHLAVÍ || MUŽSKÉ

ČETNOST || BĚŽNÁ

SPŘÍZNĚNOST || SEN

Mare, nebo také Můry, jak jsou známí z vyprávění, se mezi lidmi pohybují v hávu zlých duchů, skřetů a démonů. V germánském folklóru usedali spáčům na hrudník a směňovali jejich sny za své noční můry, protože jedině tak mohli svobodně spát. Tento jev je doložen již v severské sáze Yngling ze třináctého století, ale samotná víra v Mare je pravděpodobně podstatně starší. Později se jim dostalo nového jména, inkubové, pro svoji potřebu svádět ženy, nechat je bláznivě se zamilovat a pak jim ničili srdce na kousíčky.

Marnivost jim není cizí, o své neodolatelnosti nepochybují. Mají pocit, že se svět musí točit kolem jejich pohodlí, mnohdy se chovají arogantně a jsou skutečnými herci, kteří se z oběti dokáží mrknutím oka proměnit v predátora. Podle církve se jedná o parazitický druh Fae a jeden čas byl jejich výskyt značně omezen morovou epidemií ve čtrnáctém století. K dnešnímu dni se jejich počet rozrostl a je možné je potkat stejně často jako jiné druhy Fae. Milují jakékoliv svátky v dobré společnosti tvořené ženami.

Mare

SCHOPNOSTI

(v základu jedna automatická, k výběru maximálně jedna volitelná)

Směňování snů (automatická schopnost) - Mare rádi navštěvují lidi v noci, kdy si na ně obkročmo sednou a jejich poklidný spánek naruší výměnou za noční můry, kterými sami trpí a proto nemůžou spát. Jakmile sladké snění vymění za hrůzu, která v nich klíčí, mohou jít spát. Za to jejich oběť trpí nespavostí, strachem z usnutí, halucinacemi a v některých případech i spánkovou paralýzou, která jim nedovoluje se několik minut pohnout.

Smrtelný stud - někteří Mare se dokáží navíc ještě živit sexuálním studem. Tuto schopnost mohou použít v absolutním hladu, kdy nad sebou ztratí kontrolu, většinou si snaží něco dokázat, protože sami se cítí oškliví, nedostateční, odporní sami sobě a tak přenášejí tento pocit na svůj objekt touhy. Ve svých obětech vyvolávají lítost a pocity odporu a výčitek svědomí za jejich sexuální aktivitu. To vede k tomu, že se u obětí rozvinou poruchy příjmu potravy, ztrátu sociálního cítění, kdy se uzavírá přede všemi, upadá do depresí a nakonec spáchá sebevraždu. Sami jsou nuceni prožívat příšerná muka a hrůzy, které jejich oběť při umírání cítí, což je odplata Snu za tento hřích.

Zhmotnění fóbie - dovoluje jim pobláznit člověka natolik, že vytvoří iluzi jeho nejhorších nočních můr a strachů a ovládne jeho mysl hrůzou. Takový člověk pak nedokáže vnímat, co je realita a co sen, ztrácí se v ní a je velmi nebezpečný svému okolí ale i sobě samému.

Porozumění můrám - dokáží rozumět můrám a motýlům, v omezené míře je kontrolovat a posílat jako zvědy. Jsou schopni je vyslat pouze za jednou obětí, kterou musí osobně znát a nejlépe i vlastnit nějaký její předmět, na kterém zůstala pachová stopa.

Ovládání ohně - v lehké míře jsou schopni kontrolovat oheň. Nedokáží zakládat požáry, při kterých se vypálí polovina města, ani zapálit někoho na počkání lusknutím prstů. V omezeném množství dokáží kontrolovat plamínky nebo jiskry, o něco je zintenzivnit nebo zeslabit. Problém nastává tehdy, že je samotné tančící světýlko nesmírně přitahuje a jejich soustředění se kolikrát rozprchne všemi směry. Ne jeden Mare se stal obětí svého vlastního ohně. Zdá se, dokonce, že hoří mnohem rychleji než obyčejní lidé. Ti nejodolnější a nejzkušenější jsou schopni nechat někoho plamínky zhypnotizovat.

Snový prach (pasivní schopnost) - při nadměrné fyzické aktivitě (při sexu) se jim z těla uvolňují feromony měnící se na jemný, takřka neviditelný zlatý prach. Ten zastává zvláštní magickou schopnost a jeho uvolňování a následné vsakování se do kůže zapříčiní spánek jeho oběti. Tuto schopnost neumí ovládat, je pro něj přirozená ale ne nebezpečná, pokud se zrovna nerozhodne krmit na snech své oběti. Pokud směňování přežene, může dotyčného uzamknout ve snu tak hluboko, že se už nemusí nikdy probudit.

POHLAVÍ || JAKÉKOLIV

ČETNOST || BĚŽNÁ

SPŘÍZNĚNOST || ZKÁZA

Jejich původ nelze přesněji určit, zdá se však, že Musai se mezi lidmi pohybovaly odjakživa. Točí se kolem mužů a žen, v nichž objevují skrytý potenciál a bez ohledu na následky je vytahují na světlo, dopřávají jim ochutnávku sladce trpkého života umělecké scény - básníky, dramatiky, skladatele ale i hudebníky nebo malíře. Tvrdí, že dokážou v lidech vycítit nevyužitou sílu, což je přitahuje k jejich obětem. Obvykle se zaměřují na jednu oběť po druhé, a jakmile jejich první oběť skončí mrtvá nebo nepříčetná po vytvoření mistrovských děl, přesunou se ke svému dalšímu cíli. Krmí se na nich jako upíři, jejich vzdálení, vymýcení příbuzní.

Necítí vinu za smrt a zkázu, kterou způsobili, protože si myslí, že neudělali nic špatného. Vztah mezi Musai a její obětí způsobí, že se oběť stane posedlou, ochotnou zabít pro ni a nebo zemřít. Jsou to mistryně manipulátorky v roli obětí, zároveň však trpí na krátkou životní etapu, protože samy časem podléhají šílenství, které rozsévají kolem, nedožívají se více než čtyřiceti let, kdy končí mrtvé.

Musai

SCHOPNOSTI

(v základu jedna automatická, k výběru maximálně jedna volitelná)

Dotek inspirace (automatická schopnost) - je také známý pod označením "polibek múzy", kdy se jedná o první krok podmanění. Kolem Musai se vznáší zvláštní aura přitažlivosti, pomíjivé kouzlo tajemna, které vyprchává po dlouho neudržovaném kontaktu. Musai ho zintenzivňuje koketními úsměvy, přísliby, doteky a utkává se svou obětí pouto. To se završí v momentě, kdy mu vtiskne proslulý polibek a svou magií mu zatemní úsudek. Takový člověk má problém se soustředit, myšlenku mu odbíhají k Musai a touze po společně stráveném času. Postupem doby se propadá do maniakálního stavu, trpí depresí, stavy úzkosti, melancholií a v některých případech i paranoiou. Musai musí pouto udržovat, aby se bylo na čem krmit. Živí se talentem, motivací a ambicemi, po sobě zanechává jen spoušť, zkázu. Tato schopnost časem přináší bolesti hlavy, nevolnost a způsobuje větší hlad, který končí tím, že se schopnosti obracejí proti Musai, až se nakonec stane svou vlastní obětí a zešílí.

Čtení myšlenek - přes zprostředkované pouto jsou Musai schopni zahlédnout útržky myšlenek v podobě slov, kratičkých frází nebo střípků obrazů. Ve zcela výjimečných případech se dokáží napojit i na vzpomínky, jakýkoliv potenciální zásah do hlavy oběti jsou krok blíž k šílenství. Někdy se naopak může stát, že se v takovém případě pouto mezi Musai a člověkem zlomí docela a její oběť se osvobodí. Znovu na něj už stejné schopnosti platit nebudou.

Ovládání vnitřní motivace - za pomocí doteku mohou Musai pohlédnout do duše člověka a ovlivnit jeho vnitřní motivaci. Nemohou ji zcela přeměnit z dobré na zlou, dotyčný musí mít v sobě zakořeněnou možnost změny například ve formě zloby, žárlivosti, kterou Musai usměrní. Nedokáže člověka přesvědčit o opaku. Pro nezkušené Musai bývá těžké nalézt správnou vnitřní motivaci a proto ve většině případů jejich pokusy selhávají.

Vycítění iluzí - nedokáží iluze vytvářet, maximálně pro svou oběť, kterou konejší sladkými slovíčky, mohou ji však vycítit, pokud na někom ulpí stopa po nich. Tato schopnost je částečně pasivní, kdy se pro svého nositele projevuje jako mravenčení v končetinách ve chvíli, kdy se k pozůstatkům iluze přiblíží.

Šarm (pasivní schopnost) - za jejich neuvěřitelnou přitažlivostí, která nemusí mít nic společného s vnější krásou, může značná dávka šarmu. Bývají skvělými řečníky, herci, jsou schopni kopírovat gesta tak, aby se setkala s požadovaným účinkem. Současně vyvažují tento přepych poněkud horším zacházením s penězi, kdy si dopřávají zbytečný luxus. Lpí na svých cetkách a není ničím novým, když Musai má poschovávané své klenoty. Ne nadarmo se jim tu a tam přezdívá "straky", kleptomanství je jejich součástí.

Empatie (pasivní schopnost) - Musai jsou schopni přijímat emoce lidí ale i ostatních bytostí kolem sebe. Přestože jsou imunní vůči emocím svých obětí, nedokáží vzdorovat pocitům, které k nim proudí od jiných. Můžou se je pokusit utlumit, vypnout je, což je stojí mnoho sil a musí se o to víc krmit, čímž kolem sebe utahují konopnou oprátku. Proto se snaží vyhýbat přelidněným oblastem, kde se emoce přes ně přelévají ve vlnách.

POHLAVÍ || JAKÉKOLIV

ČETNOST || OHROŽENÁ

SPŘÍZNĚNOST || TOUHA

Zvláštní bytosti známé jako "tulení lid", jsou schopny provádět theriantropii, tj. měnit se z tuleně člověka svlékáním kůže. Původem obyvatelé Orknejských ostrovů byli hlavní tématikou pro nejrůznější příběhy. Lidové příběhy se často točí kolem Selkií, které jsou donuceny ke vztahu s lidmi tím, že někdo ukradne a schová jejich tulení kůži, bez které se nemohou vrátit zpět do moře a získat vytouženou svobodu. Jejich láska k vodě, moři a oceánu je silnější než cokoliv, co může cítit k vlastním dětem. Najdou se však tací, kteří jsou ochotni se vzdát vod a dobrovolně se zbaví své tulení kůže. Selkie jsou i muži, i když velmi vzácně, spíše se jedná o ženy.

Většina Selkií byla už vybita právě díky vzácnosti jejich kůže. Je pro ně nebezpečné se pohybovat jak ve vodách, tak na souši mezi lidmi. Jakmile jsou připraveni o kůži, jsou odkázáni na milost tomu, kdo ji vlastní a nuceni dotyčného poslouchat, dokud ji nenajdou a nebo o ni nepřijdou nadobro. Jejich děti se rodí s kůží, kterou v prvním měsíci shazují. Mnoho z nich se nikdy nedozví, co jsou zač.

Selkie

SCHOPNOSTI

(v základu jedna automatická, k výběru maximálně jedna volitelná)

Zvířecí podoba (automatická schopnost) - tato schopnost je limitovaná na vlastnění tulení kůže. Pokud jí Selkie disponuje, může se libovolně přeměnit v tuleně a zpět a to pouze ve vodě, nikdy ne na souši. Musí se zahalit tulení kůží a vstoupit do vody, jinak přeměna nezačne. Naopak při odcizení není možné, aby se přeměňovala. Něco v ní strádá, cítí prázdnotu, kterou chybějící kůže vyvolává a to i tehdy, pokud o svém původu nic neví. Při odcizení kůže jsou další schopnosti Selkie nevyzpytatelné, jejich síla se může měnit a mohou se velmi snadno nekontrolovatelně obrátit proti nim. Na krátkou dobu se mohou přeměnit i ve sladké vodě, nanejvýš tak na jednu hodinu denně, moře je pro ně přirozeným domovem a jezera jim ho nenahradí.

Ovládání teploty - ve většině případů dokážou Selkie kontrolovat teplotu svého těla, případně i v menší oblasti blízkého okolí. Umí se přizpůsobit chladu nebo letním vedrům a přijímat změny teplot s lehkostí, jakou jim každý závidí. Jejich odolnost je pověstná, bývá vyšší, pokud mají k dispozici svou kůži. Pokud jsou bez ní, výkyv schopností může způsobit, že jim je v parném létě zima a naopak v zimních nocích horko. Ty obzvláště schopné zvládnou dotekem dlaní předat teplo člověku nebo mu naopak ulevit od horeček. I to se může vymstít a Selkie je schopna způsobit, že se člověku doslova uvaří krev nebo naopak mu znecitliví chladem kůži a nervová zakončení a nechá ho zemřít mrazem.

Ovládání vody - na rozdíl od svých vzdálených příbuzných Sirén, jsou Selkie schopny v omezeném množství kontrolovat vodní živel. Jejich přirozeností je schopnost vyhledat vodní tok a orientovat se podle něj, když jsou ztracené. To platí i pro mořské proudy. Nemohou vodu vytvářet, pouze ji usměrňovat ze zdroje. Zvládnou tak kontrolovat kapky deště na ploše, pot nebo změnit tok malého pramínku vody. Už je to dávno, kdy ovládaly moře a kontrolovaly vlny příboje. Vliv na používání této schopnosti má měsíc - s blížícím se úplňkem jsou silnější, při novu se jejich schopnost prakticky vytratí.

Dýchání pod vodou (pasivní schopnost) - nesmrtelnosti možná daly vale, voda je však stále jejich přítel. V tomto případě dokáže jejich tělo absorbovat kyslík z vody a přijímat ho pokožkou. Nepotřebují se tedy nadechovat často jako lidé a vydrží třikrát až pětkrát déle pod vodou bez nádechu než normální lidé.

Posílená výdrž (pasivní schopnost) - mají v krvi, že vydrží mnohem víc než běžní lidé a většina bytostí, které se kolem potulují. Jejich výdrž se může rovnat maratónskému běžci, dokáží udržet pravidelné tempo po delší dobu a díky tomu mohou dlouho plavat ve vodě bez únavy, chodit nebo se jakkoliv pohybovat bez zbytečného omezování na plicích nebo bolestí svalů.

Posílená odolnost proti magii (pasivní schopnost) - o jejich kůži se věřilo, že má nejen magické účinky, ale taktéž dokáže odvrátit různé kletby. Pravda je taková, že kletby pohlcuje a stejně tak i jejich lidská kůže, i když v mnohem menším měřítku. Nejsou zcela schopny zablokovat jakoukoliv kletbu nebo použití schopností vůči nim, částečně je pohltí a jejich tělo se s nimi vypořádá po svém. Obvykle jim je zle a pokud jsou těhotné, o svého potomka přichází bolestivou, krvavou cestou. Čím větší síla je proti nim použita, tím déle bojují s drastickými účinky, které mohou trvat i týden, maximálně dva.

POHLAVÍ || JAKÉKOLIV

ČETNOST || OHROŽENÁ

SPŘÍZNĚNOST || RADOST

Nebezpečně krásné, svůdné bytosti, lákající námořníky do náručí smrti. Objevují ve folklóru mnoha kultur po celém světě, včetně Blízkého východu, Evropy, Afriky a Asie. První příběhy o nich se objevily ve starověké Asýrii, v nichž se bohyně Atargatis z hanby proměnila v sirénu za to, že omylem zabila svého lidského milence. Často bývají zaměňovány s Musai, vzdálenými příbuznými. Jsou symbolem nebezpečného pokušení ztělesněného v křesťanském umění a námořníci se před nimi mají na pozoru, přestože se je podařilo prakticky vyhubit.

Od doby, kdy jejich domovem bylo moře, uběhly stovky let, díky čemuž přišly o svou proměnu, rybí ocas. Šupiny sirén byly vyvažovány jměním a každý panovník si přál mít jimi tvrzené brnění, neboť se věřilo, že skrze něj neprojde žádná zbraň. Důvodem k pátrání po nich zůstává přivýdělek za perly, které některé sirény umí vytvořit ze svých slz. Jsou na pokraji vyhynutí.

Siréna

SCHOPNOSTI

(v základu jedna automatická, k výběru maximálně jedna volitelná)

Píseň (automatická schopnost) - jedná se o zvukovou techniku ovlivňující toho, na koho je použita. Písní lze někoho přinutit k činnosti, přesvědčit ho o názoru, probudit a naopak i zapudit city. Často se prolíná s emocemi, alespoň z počátku, než se je Siréna naučí ovládat a soustředit se na to, co od své Písně potřebuje a to trvá obvykle několik let. Jejich hlasová technika se u každé liší, některá umí používat Píseň i v běžné mluvě, kdy se její hlas zbarvuje sonickými vlnami putujícími přímo do hlavy ovlivněného, jiná ji může použít pouze při zpěvu nebo broukání melodie. Ty nejnadanější dokáží vyvinout takovou sílu, že jsou schopny rozbít sklo a nebo nepříteli proměnit mozek na kaši. Častější používání Písně vede k jejímu 'vyschnutí', účinky se vytrácí rychleji a nakonec může o svůj hlas přijít.

Perlové slzy - pakliže zemře jimi milovaná osoba, dokážou se Sirény rozplakat způsobem, který mění jejich slzy ve vzácné perly. Ty největší a nejkrásnější perly podle legend uchovávají část osobního kouzla, jejich Píseň, díky čemuž lidé mohou používat šperk jako osobní zbraň. Pouze Píseň jiné Sirény je dokáže zničit. Jsou schopny rozeznat slzy svých sester ve špercích tvořených perlami a mají tendence takové šperky získávat nejrůznějšími metodami. Někteří členové inkvizice využívali perlové náhrdelníky proti Sirénám, aby je přiměli k prozrazení pravé podstaty.

Ochranný polibek - dříve dokázaly Sirény vtisknout polibek nesmrtelnosti těm, které se snažily zachránit před utopením. Tato schopnost se vytratila a zbylo z ní něco, co se nazývá "polibkem ochrany". Pokud Siréna miluje člověka, je schopna mu za pomocí polibku poskytnout dočasnou ochranu proti magii svých vzdálených příbuzných, Musai. V některých rodinách, kde se sirény rodí s každou generací, se tento polibek podobá manželské zkoušce, při níž má pravá láska zvítězit nad vším ostatním. Pokud však není dostatečně silná a nebo Siréna začne pochybovat o svých citech, ochrana polibku se roztříští a její lidský protějšek se o to snadněji dostane pod vliv Musai nebo jiných Fae, které mají k ovlivňování správné prostředky.

Regenerace slanou vodou - v moři vládly nesmrtelností, stačilo je však dostat na souš a jejich regenerační schopnosti se omezily na minimum. Bez mořské vody se jejich schopnosti vytrácely a žádné zranění se nehojilo. Jelikož ve vodě zastávaly úlohy predátorů, pomocí sítí je rybáři a námořníci lovili, aby je poté bez milosti zabíjeli. Kolem Nevers se žádná slaná voda nenachází, stačí však přidat hrst soli do sladké vody a opláchnout nebo do ní ponořit zranění a to se během několika chvil vyléčí. Vždy se jedná o lehké ranky - šrámy, modřiny, oděrky a mírné odřeniny. Při větším zranění slaná voda otupí bolest ale ránu nezahojí, pouze vyčistí.

Dýchání pod vodou (pasivní schopnost) - nesmrtelnosti možná daly vale, voda je však stále jejich přítel. V tomto případě dokáže jejich tělo absorbovat kyslík z vody a přijímat ho pokožkou. Nepotřebují se tedy nadechovat často jako lidé a vydrží třikrát až pětkrát déle pod vodou bez nádechu než normální lidé.

Bioluminescence (pasivní schopnost) - při používání schopností jejich pleť začne jemně zářit. Jedná se o nenápadný, perleťový lesk viditelnější při doteku měsíčního světla na kůži než za slunečného dne. Nedokážou ho zcela zakrýt. Automaticky se váže na měsíční svit a podporuje sílu jejich schopností. Úplněk jim dovoluje využít schopnosti naplno, posiluje je ale zároveň zvyšuje riziko jejich polapení.

POHLAVÍ || JAKÉKOLIV

ČETNOST || BĚŽNÁ

SPŘÍZNĚNOST || ZOUFALSTVÍ

První Tylwyth Teg byli, podle legend, dvěma sourozenci: Maewe a Roan. Ti byli kdysi navštíveni Zoufalstvím, ještě v době kdy se ve světě, čas od času, ukazovalo v podobě malé holčičky. Ať už šlo o zkoušku nebo jen chuť pobavit se, Věčná jim svou návštěvou zamíchala život a nabídla těžkou zkoušku: oba dva vážně onemocněli a měli využít nově nabytých schopností k tomu, aby se jeden z nich zachránil.

Bratr se sestrou tak byli postaveni před složitou volbu: zemřou oba a zachovají si svou moralitu, nebo jeden obětuje druhého, aby mohl pomocí alchymie provázané se životní silou sourozence žít. Roan byl nakonec tím, kdo se rozhodl dobrovolně obětovat a Meawe žila život značně delší, než který byl přisouzen ostatním smrtelníkům. Během něj dala život mnoha potomkům, kteří se postupně rozptýlili po světě a spolu s nimi rostla i rodová linie Tylwyth Teg.

Tylwyth Teg

SCHOPNOSTI

(v základu jedna automatická, k výběru maximálně jedna volitelná)

Inklinace k alchymii (automatická schopnost) - Přirozená schopnost rozpoznávat účinky rostlin, vytěžit z nich maximum a s nebývalou lehkostí si osvojovat znalosti v této oblasti. Podobně jako jedy Daoine Sidhe, alchymistické přípravky (mimo jedů) vytvořené Tylwyth Teg mají tendenci být komplexnější, účinnější a lépe uzpůsobené svému účelu než ty, které vytváří běžní lidé.

Škapulíř - Během Letnic připraví Tylwyth Teg maximálně tři váčky se specifickým souborem rostlin a úmyslem. Ty pak může kdykoli během následujícího roku využít, každý však pouze jednou. Pokud nejsou využity do dalších Letnic, ztrácí svůj účinek. Úmysly, které jsou do amuletů běžně vkládány zahrnují: krátkodobé jednozárové posílení magických schopností, teleportace na poslední bezpečné místo (která není zrovna nenápadná), odhalení ukrytého, zastření lži.

Iluze - schopnost po dobu soustředění, nejdéle však jednu hodinu, udržet menší iluzi. V dnešních dobách je nejčastěji využívána při podvodech s penězi a šperky, krátkodobou změnu části vzhledu (barvy očí nebo vlasů) a pro pouťové triky.

Vycítění iluzí - stejně jako dokáží iluze vytvářet, někteří Tylwyth Teg je mohou vycítit. Tato schopnost je částečně pasivní, kdy se pro svého nositele její projevuje jako mravenčení v končetinách ve chvíli, kdy se k aktivní iluzi přiblíží. To, zda je vytvořena jejich rasou nebo nějakou jinou v takovém případě nehraje roli.

Odolnost proti alchymistickým přípravkům - ať už vytvořené jiným Tylwyth Teg nebo nějakou další rasou, veškeré lektvary, masti a tinktury poznamenané sebemenší stopou magie na tuto rasu působí s patrným omezením nebo zpožděním. Výjimkou je případ, kdy Tylwyth Teg užije přípravek, který sám vytvořil.

Prodloužení života - obětováním životní esence někoho ze své pokrevní linie a jejím připojením do léčivého lektvaru si Tylwyrh Teg může prodloužit život. Nepůjde o stovky let, jako tomu bylo v případě Maewe, ale přibližně pět let života navíc získá. Alternativním účinkem je vyléčení ze smrtelné nemoci.