Nemusí se jednat nutně o ty bohaté, ale v každém případě se bavíme o těch mocných. O těch, co řídí chod země a vlastní půdu. Asi není s podivem, že v čele království stojí královská rodina se širokým příbuzenstvem rozesetým po celé zemi. Ale pod nimi? Velká spousta šlechticů, kteří se ohánějí honosnými tituly, které znamenají bůh ví co. Tak by možná stálo za to si je trochu roztřídit.

 

Nižší šlechta, neboli rytíři, obvykle nedisponuje takovým majetkem a půdou, přičemž titul musí být dán králem. Obvykle se jedná jen o malý kus země přidělený králem, kde si hospodaří a vybírají daně. Také spravují nebo jsou patrony různých cechů. V případě válek mají povinnost vyjet za krále do bitvy, ale rytíři zažívají pozvolný, avšak jistý úpadek.

 

Šlechta se v základě nazývá členům těch rodin, které mají udělený šlechtický stav. Ať již dědičně, což bývá nejčastější případ, či je povýšen panovníkem do vyššího stavu za zásluhy pro království. Ve většině případů se jedná o majetné rodiny se statky - vlastnícími pozemky, které pronajímá poddaným království. Příslušníci vyšší šlechty bývají obsazování coby rádci panovníka a mohou u dvora plnými doušky čerpat privilegia, která z toho vyplývají. Mívají vlastní městská sídla a zpravidla jsou lenními pány.