Šaty dělaj člověka, kdo by to neznal? I naše doba je specifická vším možným.
Společností, architektura, tradicemi, ale v neposlední řadě také módou, která byla poznamenána předcházející renesancí stejně jako nacházejícím barokem.
Ženy
Charakteristické rysy ženského odění této doby? Bezpochyby korzet. Šněrování vzadu či vpředu, na tom nezáleželo, ale korzet různých střihů, který svazoval ňadra a naopak zvýrazňoval štíhlý pas byl nedílnou součástí oděvů, ačkoliv u chudších dívek byl mnohdy zaměňován za pouhé šněrovačky. Pod ní se u žen měšťanských či chudých obvykle rýsovala košile, která zakrývala ramena. Co se týče šlechtičen, místo košile sloužily dlouhé rukávy, nabírané či upnuté, avšak pro provokativně odhalená ramena dobře posloužily i návleky. Dále se oděv zákonitě skládal ze sukně. Dlouhá až na zem, široká díky spodničce, přesto stále umírněně. Kalhoty? Nikdy, neexistovalo, základní porušení společenských pravidel. Maximálně pod šaty jakožto součást spodního prádla.
Pokud mluvíme o šatech, jejich důležitou součástí je také zdobení, kdy se našel bohatý, avšak nepřeplácaný kompromis mezi renesancí a barokem, tolik odlišnými styly. U šlechtičen bylo zdobení zákonitě nejbohatších, u chudiny... nu, prakticky žádné. Šlechtické šaty bývaly mnohdy pošité drahými kameny, vyšívané složitými vzory nebo ozdobené krajkou. Nechyběly také límce, jejichž velikost mnohdy zdůrazňovala postavení ve společnosti. Obvykle byly ušity z barevných látek, avšak nepříliš křiklavých. Oproti tomu měšťanky a občanky města se spokojily s prostěji zdobenými korzety, za to však mnohdy vzorovanou sukní. Barvy bývaly mnohdy výrazné, ale hezké - broskvová, modrá, zelená. Fantazii se meze nekladou. A nakonec chudina, jejíž společenské zařazení mluvilo za vše. Pokud měla chudá dívka štěstí, její šaty byly celistvé a skládaly se buďto ze šněrovačky nebo korzetu. Pokud nikoliv, jednalo se... o cokoliv, co našly. Z barev dominuje prostá a obyčejná hnědá, šedá, černá. Žádná výraznost, jen fádnost, která nakonec provází chudinu po celý život. O spoustě záplat raději nemluvě. Mezi doplňky patřily klouboučky nebo šperky, co příslušely dané společenské vrstvě a majetnosti dotyčné.
Muži
Kalhoty, košile, kabátec. Tři základní složky mužského oděvu, co platí prakticky pro všechny. Jen pro šlechtu jsou typické kabátce z drahých látek, které byly bohatě zdobené vzory či vyšíváním. Kvalitu látek snad není třeba zmiňovat, ta byla samozřejmá. Stejně tak měly valná většina dlouhé rukávy, v horní části mohly být prostříhané a nabírané. Kalhoty byly obvykle krátké a volné, aby pod koleny přecházely v bílé punčochy a končily ve střevících s výraznou přezkou. V případě lovu byly však boty měněny na vysoké jezdecké.
Měšťané se ve střihu oblečení mohli či nemuseli lišit. Bohatší si mohli dovolit šlechtický styl oblékání, jen pochopitelně z méně měkkých a kvalitních látek a menším zdobením. Ale přijatelné byly i kabátce kožené, s rukávy i bez nich, pod kterými byla košile se šněrováním u krku. Stejně tak vysoké boty nošené po celou dobu nebyly prohřeškem proti společnosti. A chudina? Platí prakticky to, co dívek, tedy styl toho, co se sehnalo. Něco lepšího, něco horšího, někdy vysoké boty, jindy žádné, někdy levný starý kabátec, jindy jen odraná vesta z pytloviny. Hlavními doplňky byly klobouky pro každou vrstvu, pro měšťany a šlechtu zdobené límce u krku či opasky, na kterých mohly či nemusely být zbraně.
Mušketýři a Rudá garda
Každý mušketýr je oděný po svém, ale přesto je zde jistá pravidelnost, co vytváří v jejich oblečení sounáležitost a viditelné pouto k mušketýrské posádce. Kožený kabátec či dlouhý kabát, pod ním košile s volnými rukávy a šněrováním u krku, kalhoty, jejichž nohavice jsou zastrčeny do vysokých jezdeckých bot. Na hlavě se velmi často nachází klobouk s jednou stranou krempy zvednutou a s perem navrch k tomu. Stejně tak je charakteristickým rysem opasek se zbraněmi, na jehož zadní části v oblasti beder bývá levoruční dýka, po levém pasu závěs s kordem či jinou chladnou zbraní a mimo jiné alespoň jedna pistole s váčkem na olověné kulky. Díky čemuž však poznáte mušketýra je nárameník se znakem královské lilie a různými vzory mimo ni. Každý je jiný, každý je svým způsobem zvláštní a originální. A barvy mušketýrů? Všechny odstíny hnědé nebo černá či šedá, ačkoliv jejich barvou je také modrá, co se vyskytuje nejčastěji v podobě šerp či pláště, který vlastní všichni, kteří patří k této posádce.
Rudá garda, často známá také jako Červená garda, patří kardinálovi, a proto mají na prsou jeho znak - červený kříž. Jejich uniforma je na rozdíl od té mušketýrské standardní, ač se liší hodnost od hodnosti. Řadoví vojáci mají kožené černé vesty a černočervené košile s nabíranými a prostříhanými rukávy. Dlouhé černé kalhoty jsou taktéž zastrčené do jezdeckých bot. Nesmí chybět také opasek se závěsem na kord a jinými zbraněmi. Vyšší hodnosti mají místo krátkého kabátce dlouhý černá kabát s dlouhým rukávem, pod kterým jde vidět rudá košile. Nosí černé klobouky. Občas přijde k využití také rudý plášť.
