Tituly, pojmenování. V 17. století je potkáváme na každém rohu. Tu vévoda, jinde zase rytíř.
Ale jaký je mezi nimi rozdíl? Z jakých stavů se vlastně celá společnost skládala?
Ač se to nezdá, pochopit její fungování může být stěžejní záležitosti. Přeci jen, ať jsi chudák či šlechtic, přece si kvůli neznalosti nechceš uhnat nepříjemnosti.
Stavy
Princ Louis XIII.
Vyšší a nižší šlechta, církev, měšťanstvo, vojsko a nejnižší vrstva známá jako chudina. To jsou stavy, které hýbaly světem a dějinami v průběhu celých staletí. Pokud totiž mluvíme o stavech, myslíme tím společenské vrstvy, které se podílely různým způsobem na vládě. Avšak co se týče Francie v 17. století? O veškerou moc, veškeré všechno se nyní přetahují dvě silné osobnosti - regentka Marie Medicejská a ctěný následník trůnu, korunní princ Ludvík XIII., který se domáhá svého práva. V jejich rukou je drženo veškeré rozhodování o státoprávních otázkách, aniž by měli povinnost prosit o něčí povolení. Až na kardinála, samozřejmě - všichni vědí, že ač to není oficiální a hovoří to zlé jazyky na základě klepů, že si král bez rady a pomoci kardinálovy nevybere ráno ani snídani. Každý vlastním způsobem tahá za nitky, aby získal absolutní vládnu nad Francií, zpochybňují jeden druhého a nebojí se sáhnout po velmi nebezpečných metodách, které dalece přesahují běžné dvorní intriky. Tady se hraje o korunu, o život.
Královna Marie de' Medici
Šlechta
Nemusí se jednat nutně o ty bohaté, ale v každém případě se bavíme o těch mocných. O těch, co řídí chod země a vlastní půdu. Asi není s podivem, že v čele království stojí královská rodina se širokým příbuzenstvem rozesetým po celé zemi. Ale pod nimi? Velká spousta šlechticů, kteří se ohánějí honosnými tituly, které znamenají bůh ví co. Tak by možná stálo za to si je trochu roztřídit.
Nižší šlechta, neboli rytíři, obvykle nedisponuje takovým majetkem a půdou, přičemž titul musí být dán králem. Obvykle se jedná jen o malý kus země přidělený králem, kde si hospodaří a vybírají daně. Také spravují nebo jsou patrony různých cechů. V případě válek mají povinnost vyjet za krále do bitvy, ale rytíři zažívají pozvolný, avšak jistý úpadek.
Šlechta se v základě nazývá členům těch rodin, které mají udělený šlechtický stav. Ať již dědičně, což bývá nejčastější případ, či je povýšen panovníkem do vyššího stavu za zásluhy pro království. Ve většině případů se jedná o majetné rodiny se statky - vlastnícími pozemky, které pronajímá poddaným království. Příslušníci vyšší šlechty bývají obsazování coby rádci panovníka a mohou u dvora plnými doušky čerpat privilegia, která z toho vyplývají. Mívají vlastní městská sídla a zpravidla jsou lenními pány.
Tituly a oslovení
KRÁLOVSKÁ RODINA
-
Král (Roi) - Královna (Reine)
-
Dauphin (následník/dědic trůnu, jen pro mužské potomky)
VYŠŠÍ ŠLECHTA
-
Vévoda (Duc) - Vévodkyně (Duchesse)
-
Markýz (Marquis) - Markýza (Marquise)
NIŽŠÍ ŠLECHTA
-
Hrabě (Comte) - Hraběnka (Comtesse)
-
Vikomt (Vicomte) - Vikomtka (Vicomtesse)
-
Baron (Baron) - Baronka (Baronne)
-
Rytíř (Chevalier) - Dáma (Dame)
-
Vaše veličenstvo, Můj králi / Má královno, „Královská výsosti...“
-
Vaše výsost, „Vaše královská výsosti...“
-
Výsost, „Výsosti...“
-
Knížecí milosti, ,,Jasnosti...“
-
Vaše Vznešenosti, „Vznešenosti...“
-
Vaše Excelence, „Excelence...“
-
Baron, Baronne, „Barone...“ „Baronko...“
-
Chevalier, Dame, „Můj pane...“ „,Má paní...“
Šlechtické rody
du Broutet
Jedná se o jeden ze dvou místních rodů, který se zařadil po boku jiných rodin do vyšší šlechty. Rodina s pevnými zásadami, jejíž hlava rodiny, René du Broutet, markýz Durfortský, zastává v v současnosti post správce jedné z královských pevností, Fort de Brescou, v Cap d'Agde. Na svou rodinu tedy dohlíží zpovzdálí a dennodenní starost převzal jeho nejstarší syn Charles du Broutet se svou druhou ženou Nicolette.
Druhý z rodů, který vedle své 'konkurence' du Broutet, náleží k vyšší šlechtě. Silně nábožensky založený a sympatizující s konáním církve. Françoise de Brézé je členkou královského dvora na pozici starší dvorní dámy. O správu rodu se aktuálně stará její bratr, Charles Robert de Brézé vévoda Maulévrierský. Vzhledem k jeho názorům směřujícím proti koruně se od něj však velká část rodu distancuje a snaží se ho nenápadně zbavit.
de Brézé
de Marillac
V současnosti malá šlechtická rodina s dědičným titulem barona a baronky. Náleží jim Vignobles au bord de la rivière na panství Lyonhall, kde pěstují především silné odrůdy červeného vína. Jsou známí svou podporou krále Ludvíka a baron Jean-Louis de Marillac již ke dvoru poslat dvě ze svých pěti dcer, ve snaze ukrátit mladému králi volný čas. Žádná z nich zatím ale domů neposlala zmínku o požehnaném stavu.
Hrabě Antoine I d'Aure de Gramont si pozornost šlechty získal především díky svým strategickým úspěchům v pozici generála. V současné době již není v aktivní službě u dvora a slouží jako čestný velitel stráží v Nevers. Pod jeho vedením jsou zdejší branci po dokončení výcviku povolávání do Paříže. V roce 1615 hrabě Antoine předal oficiální správu hrabství Aster do rukou svého třicetiletého syna Théophila de Gramont.
de Gramont
de Chabot
Rytíř Guy I. de Chabot přesídlil svého mladšího bratra s jeho rodinou do Nevers. On sám stále drží sídlo de Jarnac na východě Francie, kde se aktivně angažuje v náboženských sporech. Rytíř Francis de Chabot se svou rodinou skládající se z mladé manželky Genevy a přítele Raphaela, obsadil sídlo Cour Céleste, které za posledních deset let přetvořil na centrum vzdělanosti a umění, které je otevřeno zvědavým zájemcům.
Mladý hrabě Jean IV. de Rieux je správcem Nevers a v této pozici drží v rukou množství moci téměř srovnatelné s rodinami du Broutet a de Brézé. Mnozí jeho cestu ke správcovství města zpochybňují po nečekané smrti jeho otce. Sotva dvacetiletý Jean je opilý mocí a spojence volí dle nejvyšší nabídky, nikoli svědomí nebo rad okolí. Ti se věnují rodinné Vignobles le soleil, zaměřené na pěstování odrůd lehkých bílých vín.
de Rieux
Bourbon
Na vrcholu je královská rodina v čele s regentkou Marií Medicejskou, vdovou po brutálně zavražděném králi Jindřichovi IV. Francouzským. Jediným dalším důležitým členem je následník trůnu, její syn, douphin Louis (Ludvík) XIII., jemuž je ze strany jeho vlastní matky stále upírána absolutní moc nad Francií. Dobromyslný a slabý, inteligentní, ale líný je spíše figurkou ovládanou těmi, kterým věří. Často si stěžuje na chování ostatních, ačkoliv jeho není jedno z nejvybranějších, sám se ztrácí v politice. Chladné chování jeho matky se na něm podepsalo, častokrát se i nyní chová jako malé rozmazlené dítě. Oporu má v kardinálu Richelieu, kterému bezmezně důvěřuje, přestože bývá podveden, zrazen a mocenské hry se specializují na jeho odstranění než podporu k převzetí koruny. V současné době plánuje převrat proti matce a k upevnění pozice v boji o právoplatné následnictví mu má pomoci výhodný sňatek se šlechtičnou podle jeho výběru, nikoliv matčině vkusu. Proto odmítá domluvené zásnuby s Annou Rakouskou. Spolu se svým dvorem aktuálně tráví čas v Nevers, kde má své letní sídlo a kde s trochou štěstí potká budoucí královnu Francie.
Vévodství a hrabství
Seznam aktuálních vévodství: Anjou (Duche d'Anjou), Akvitánie (Duché d'Aquitaine), Antin (Duché d'Antin), Bretaň (Duché de Bretagne), Burgundsko (Duché de Bourgogne), Gaskoňsko (Duché de Gascogne), Lotrinsko (Duché de Lorraine), Neversko (Duché de Nevers), Normandie (Duché de Normandie), Savojsko (Duché de Savoie)
Zabrané: Anjou (Henri de Sancèrre), Nevers (Louis XIII.)
Seznam aktuálních hrabství: Artois (Comté d'Artois), Aunis (Comté d'Aunis), Auvergne (Comté d'Auvergne), Béarn (Comté de Bearn), Beaujolais (Comté de Beaujolais), Berry (Comté de Berry), Bigorre (Comté de Bigorre), Buloň (Comté de Boulogne), Foix (Comté de Foix), Forez (Comté de Forez), Champagne (Comté de Champagne), Languedoc (Comté de Languedoc), Limousin (Comté de Limousin), Montbéliard (Comté de Montbéliard), Nantes (Comté de Nantes), Roussillon (Comté de Roussillon), Saint-Pol (Comté de Saint-Pol), Toulouse (Comté de Toulouse), Touraine (Comté de Touraine)
Zabrané:
Upozornění: názvy vévodství a hrabství jsou převzata z historie, v dané době nemusela už existovat. Jedná se čistě o inspiraci, nikoliv historický fakt, děkujeme za pochopení.
Měšťané
Měšťané, odvěký to nepřítel šlechty. Tedy, alespoň od dob renesance, co se měšťanstvo začalo rozvíjet. Obyvatelé žijící přímo ve městě nejčastěji pracující v nějakém z cechů či jako obchodníci, kteří vypravují karavany. Bývají finančně zajištění natolik, že se nemusí bát o střechu nad hlavou, avšak není to pravidlem a jejich úroveň života se liší z rodiny na rodinu. Můžeme se setkat s majetnými rodinami, které by se svým měním mohly směle měřit s bohatstvím šlechtického rodu, či také které žijí na pokraji chudoby a den co den tvrdě dřou, aby užili své potomstvo.
Chudina
Stojí téměř na samém spodu společenské hierarchie. Pod nimi jsou už pouze váleční zajatci, zrádci a podobná individua. Ti šťastnější si někde za lesem obdělávají svůj kousek půdy. Ti méně šťastní si pronajímají půdu od lenního pána. Jelikož je Nevers královské město, tak přesněji přímo od regentky. Výměnou za to poté musí v určité dny chodit pracovat na královské pozemky bez nároku na jakoukoliv odměnu. Občas se stane, že se mladí lidé pokoušejí utéct od svého života. Dívky se uchází o práci v paláci a muži se dobrovolně hlásí do armády, k mušketýrům nebo k rudé gardě. Také se vedle „uprchlíků“ občas objeví coby služební v paláci lidé, kteří sem odešli ve snaze zlepšit situaci svým blízkým tím, že cokoliv, co si vydělají, posílají rodinám.
Ženy
Vzdělání a vlastní slovo? Ale prosím tě, nebuď bláhový, k čemu? Ženy přece nic takového nepotřebují. I nadále totiž zůstávají hlavně doma, kde se starají o domácnost, děti a o to, aby měl manžel každý den teplé jídlo k obědu či večeři. Ačkoliv se pomalu, ale jistě vyskytují jisté sklony k osamostatnění a ke vzdělání i prostších, obyčejnějších dívek, stále nejsou brány s nadšením a většina vzdělaných žen, které učí o filozofii, fyzice nebo astronomii jsou inkvizicí označovány za čarodějnice, díky čemuž se jim dostává nejen lynčování, často končí na hranici bez ohledu, zda se jedná o původem chudé dívky nebo vzdělané šlechtičny.
Mušketýři
Co by asi nikdo nečekal je to, že název mušketýr je odvozený od muškety. Ta totiž bývala jejich hlavní zbraní. Ale dnes? Situace se změnila, v případě mušketýrů k lepšímu. Místo obyčejného šiku v armádě totiž tvoří elitní jednotku, která spadá přímo pod královskou rodinu a slouží také na jejich ochranu. Každý z vojáků je pak samotným vládcem pasován, což se bere jako velká pocta. Ale také jí předchází náročný výcvik, ve kterém muži ovládnou chladné i palné zbraně stejně jako boj na blízko. V čele mušketýrů stojí kapitán, současným je Leon.
Rudá garda
Červená garda patří kardinálovi. Právě on je jejich vrchní velitel, on jim dává úkoly, ač mají přirozeně také svého kapitána. Jejich spory s mušketýry jsou obecně známé a pověstné, a proto není divu, že se mnohdy dostanou tyto jednotky, obě velmi dobře postavené a elitní, do konfliktů, přestože hlavní priorita obou je naprosto totožná - ochrana krále. V rudé gardě bývají především nebezpečné, násilné povahy, které se neštítí prakticky ničeho, aby kardinál vyhrál.